Osobnost
Je integrovaný celek tělesného, psychického, vrozeného a získaného, typický pro daného jedince a projevující se jeho chováním.
Vyjadřuje individualitu a jedinečnost každého člověka a nositelem jednoty všech složek je Ego-Já, projevující se sebeuvědomováním, prožíváním, chováním, ovládáním a usměrňováním.
Osobnost je podmíněna, její zdravý vývoj je závislý na určitých faktorech:
- 1.biologické faktory: stavba těla, funkce organismu, dědičná výbava, genová výbava
- 2.společenské faktory: okolí, sociální prostředí, kultura, zkušenosti
Geneze osobnosti
Vývoj jedince probíhá dvojí cestou: růst(zrání) a učení
růst -vývojový proces vedoucí k strukturálnímu a výkonnostnímu vrcholu. Hranice tohoto procesu jsou dány dědičností
učení- získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu života. Naučené je opakem vrozeného. Učení plní funkci přizpůsobování organismu k prostředí a jeho změnám. Přizpůsobuje jedince společenským podmínkám a požadavkům. Často se pojmem učení označuje každá přetrvávající změna chování na základě zkušenosti
Tímto způsobem nastávají vývojové změny, které mají své zákonitosti:
1. Vždy znamenají zdokonalování-postupují od méně dokonalého k dokonalejšímu
2. Jsou ireverzibilní, poměrně stálé
Struktura osobnosti
Psychické vlastnosti a jejich rysy
Temperament a emocionalita
Psychické předpoklady ( dovednosti, vědomosti, postoje)
Charakter
Psychické vlastnosti
-příznačné pro každého člověka:
- Vlohy – každý člověk si přináší určité zděděné a vrozené předpoklady, které se během života rozvíjejí. Jsou to biologické předpoklady pro utváření osobnosti
- Schopnosti – psychická vlastnost, která člověku umožňuje naučit se určitým činnostem a úspěšně je vykonávat
- Nadání – nadprůměrný výkon v určité oblasti
- Talent – vysoce rozvinutý souhrn vlastností
- genialita – unikátní úroveň rozvoje schopností
- inteligence – schopnost člověka názorně nebo abstraktně myslet v řečových, numerických a časoprostorových vztazích, jde o obecnou rozumovou vlastnost
krystalizovaná-závislá na vzdělání
fluidní- vrozená
- kreativita- tvořivost, schopnost vytvořit originální řešení problému
Temperament
-z řec. tampere=mísiti
-soubor psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka, zejména způsobem vzniku a průběhem citových procesů. Temperament je vrozený, ovšem ovlivnitelný výchovou a seberegulací.
Charakter
Do psychologie se dostává v 60.letech 19.stol.. Mnoho psychologů jej neuznává, chápe charakter spíše jako kategorii etickou, tudíž filosofickou. Zahrnuje systém vlastností postavených na morálním přesvědčení a projevujících se v mravních stránkách
Vytváří se z jedincových vloh a zkušeností v procesu socializace. Podílí se na něm rodina, okolí. Je řídící složkou osobnosti. Zajišťuje kontrolu a regulaci jednání člověka. Zvláště se projevuje u zralé osobnosti, která dobře kontroluje svou činnost, ovládá projevy temperamentu a usměrňuje své chování i v obtížných podmínkách.
Základní faktory rodinného prostředí:
- vzájemná důvěra mezi dětmi a rodiči
- soudržnost rodinného života
- demokratičnost – autokratičnost rodičovské kontroly
- shovívavost – přísnost rodičovské disciplíny y způsob trestů
Typy charakterů:
se dělí podle morální úrovně, které člověk dosáhne
1. typ amorální - nemá morální zábrany, výčitky svědomí
- jedná podle momentálního prospěchu = vždy to dokáže obhájit
- amorální psychopat (porucho-osobnostní člověk)
- rodiny bez výchovy
2. účelově zaměřený - chová se slušně jen pod dozorem, jinak, jen je-li užitek
3. konformní (přizpůsobivý) - chování přizpůsobuje okolí, dělá to co ostatní, bojí se odlišit
4. s iracionálním svědomím - má morální zásady které se snaží dodržovat
- nemá je pevně zakotvené, občas zklame
5. altruistický – pevně stanovené zásady, nezklame
Typologie osobnosti
Ve starověku vytvořil Hippokrates teorii o čtyřech typech temperamentu, která byla upravena Galenem. Rozdělení podle tělních tekutin převládajících v těle: krev=sanguis, žluč=cholé, černá žluč=melan cholé, hlen=flegma à
sangvinik-živý, nestálý, snadno u něj vznikají a často se střídají ne příliš hluboké city
cholerik- výbušný, dráždivý, náhlé a silné emocionální reakce
flegmatik – pomalý, klidný, jeho city jsou stálé, navenek méně výrazné
melancholik - sklíčený, těžko prožívá nesnáze, city vznikají pomalu, ale jsou trvalé
- Carl Gustav Jung
introvert – obrácený do sebe, nevyhledává společnost
extrovert – ven, společenský
- I.P.Pavlov
- zkoumal činnost CNS, zabýval se reflexi
- snažil se vysvětlit temperament člověka tzv. teorii vyšší nervové činnosti: vzruch x útlum
- základ temperamentu viděl ve vzájemném poměru mezi vzruchem a útlumem, v jejich síle a rychlosti střídání
Typy temperamentu podle I.P.P.
1) Slabý: pasivní, pomalý, slabá CNS, snadno se unaví, převládá útlum, málo pracovně výkonný, zádumčivý, přecitlivělý => melancholik
2) Silný:
a) nevyrovnaný – silný vzruch, vznětlivý, popudlivý, dobrá pracovní výkonnost, energický => cholerik
b) vyrovnaný
- pohyblivý – snadno vzniká vzruch i útlum, rychlé střídání, přelétavost nestálost => sangvinik
- nepohyblivý – vzruch i útlum slabé, pomalé střídání, nevýrazné city, pomalý, klidný, vyrovnaný => flegmatik
- Ernst Kretschmer
-důraz klade na tělesnou stavbu člověka
Tělesný typ Typ temperamentu
pyknický cyklotymní
astenický schizotymní
atletický viskózní
Astenický- vytáhlá štíhlá postava, úzký hrudník, slabší svalstvo
Povaha: nepřizpůsobivý, drží si odstup, citová chladnost, introvert
Pyknický- menší, kulatý obličej, zavalité tělo, měkké svalstvo
Povaha: společenský, otevřený, přizpůsobivý
Atletický- dobře vyvinuté svalstvo, souměrná postava
Povaha: klidný, vyrovnaný, energický, fantazie