Slovanské osídlení probíhá od 5. století n. l. a počátky literární tvorby se odhadují od 9. století n. l..
Vývoj na našem území je ovlivněn situací v Evropě a šířením křesťanství. Vznikly 2 kulturní a mocenské centera:
- Řím- katolická jazykem liturgickým (bohoslužebným) a literárním jazykem je latina
- Byzantská říše- pravoslavná, liturgickým a literárním jazykem je řečtina
Na našem území vzniká v 9. století Velkomoravská říše = původně malý stát na jižním břehu řeky Moravy = postupně se území rozšířilo na Slovensko, Slezsko, Rakousko a Polsko.
Křesťanství se šířilo přes Německo, a proto hrozilo velké nebezpečí pro Velkomoravskou říši, že chce Německo pod záminkou křesťanství získat toto území. Z toho důvodu chtěl kníže Rostislav posílit východní vliv (Byzantský). Požádal Byzantského císaře (Michala III. o vydání křesťanské mise.
Roku 863 n. l. přichází Konstantin (literárně a jazykově nadaný) a Metoděj (diplomat a organizátor).
Mise měla trojí úkol:
- politický- šířit křesťanství, upevnit církevní organizaci a být oporou panovníka
- kulturní- měli položit základy domácí literární tvorby.
- náboženský – křesťanství v jazyce slovanském
Mise těchto věrozvěstů byla úspěšná a vychovali řadu žáků a pokračovatelů. Zavedli nový jazyk - Staroslověnštinu (umělý jazyk, vytvořený na základě nářečí ze Soluně), nejprve do bohoslužeb a poté do literatury a vytvořili písmo hlaholici. Vycházelo z malých písmen řecké abecedy, ale později prošla úpravou
Probíhá rozvoj literární tvorby, která není rozsáhlá a původní se nedochovala Proglas – první báseň, předmluva vytvořená Konstantinem, předmluva k překladu evangelia, zdůrazňuje nutnost vzdělanosti a šíření kultury, vzdělanosti a náboženství ve srozumitelném jazyce.
„Chci raději pět slov pověděti a svým rozumem je říci, aby i všichni bratři rozuměli než-li deset tisíc slov nesrozumitelných.“
Vznikají překlady z řečtiny do staroslověnštiny (Bible, ale asi ne celé; dále řecké zákony, které byly pozměněny).
Po 3 letech odjíždí Konstantin a Metoděj do Říma k papeži, aby vysvětlili a obhájili Staroslověnské bohoslužby. Konstantin onemocněl a vstoupil do kláštera. Přijal řádové jméno Cyril a zpět na naše území se nevrátil. Metoděj se po komplikacích vrátil jako arcibiskup, kde také roku 885 zemřel.
Důkazem činnosti Konstantina a Metoděje i poměrů té doby na VM jsou tzv. Moravsko-panonské legendy
- jazyk staroslovenština o K+M (legendy = o životě svatých, to co má být čteno, doporučováno církví
- Život Konstantinův – napsána Metodějem, vysokého uměleckého stylu
- Život Metodějův – psali jeho žáci, vznikl až po jeho smrti, prostší a jednodušší styl
- zcela typickými legendami nejsou, protože se zde neobjevují zázraky, mají charakter čistě biografický
Měli řadu žáků, kterým předávali své učení své učení – můžeme mluvit o první literární škole na našem území
R. 906 VM zaniká nájezdy Maďarů, žáci byli vyhnáni, šli do Přemyslovských Čech, Bulharska a Ruska.
Po založení biskupství v Praze r. 973 se Čechy orientují na západní liturgii a na latinu jako její jazyk. Proto staroslovenština ustupuje, avšak posloužila k napsání některých děl:
tzv. Svatováclavské legendy – První staroslověnská legenda o sv. Václavovi z 40. let
10.stol.
Druhá legenda o sv. Václavovi 11.stol. – nepůvodní její předlohou byla Gumpoldova legenda (viz. dále)
- tyto legendy souvisely s kultem sv. Václava, razili se mince s jeho podobiznou, pojmenovávali se po něm kostely, vznikaly písně (Svatý Václave)
V 11. století byl založen Sázavský klášter- kde prvním opatem byl Prokop. Toto místo bylo posledním úročištěm staroslověnských učenců, kde pokračovaly ve své tvorbě, ovšem postupně zaniká. Koncem 11. století byli vyhnáni z kláštera a úplně zaniká staroslověnské bohoslužby.
Hospodine, pomiluj ny – 1. česká duchovní píseň, konec 10. stol., zpívala se při významných událostech a byla jí prokazována úcta; forma modlitby, prosba za mír a úrodu, jednoduchá forma 8 veršů bez rýmů a strofického členění, na závěr se objevuje Meleš – zkomolenina Kyrie eleison
Latinské legendy
Gumpoldova legenda
- německý biskup Gumpold, který se také zabýval životem a umučením sv. Václava
- měla vliv na Druhou legendu o sv. Václavovi a Kristiánovu legendu
Kristiánova legenda
- lat. název – Vita et passio sancti Venceslai sanctae Ludmilae avie eins (Život a utrpení sv. Václava a sv. Ludmily, jeho babičky)
- poslední léta 10. stol.
- vysoká umělecká úroveň
- Kristián – břevnovský mnich; nebo bratr sv. Vojtěcha, kt. se stal biskupem v polském Hvězdně; nebo to znamená křesťan??
glosy – pronikání češtiny, vpisy do latinských rukopisů, poznámky, překlady např. Svatořehořské, Vídeňské
Ostatní legendy
- kromě sv. Václava si autoři legend všímali i jiných světců
SvatoLudmilské legendy – První staroslověnská legenda o sv. Ludmile
SvatoVojtěšské legendy – sv. Vojtěch – 2. biskup pražský z rodu Slavníkovců
Verše o utrpení sv. Vojtěcha
sv. Prokop – opat Sázavského kláštera, uvědomělý vlastenec
První staroslověnská legenda o sv. Prokopu – měla vliv na českou legendu
o sv.Prokopu ze 14. stol.
Písňová tvorba:
- součástí kultu sv. Václava byla 2. nejstarší duchovní píseň na našem území
Svatý Václave, vévodo České země
- pochází z pol. 12. stol.
- původně 3 sloky, v 15. stol. rozšířeny na 9 slok
- postupně nabírala na důležitosti a stal se z ní hymnus
- zpívala se při korunovaci Jiřího z Poděbrad, nechával si ji zpívat Jan Hus
- je tam asonance
Kosmova Kronika
- 1. kronika na našem území
- napsána v latině = Chronika Boemorum = Kronika česká
Kosmas (asi 1045 – 1125)
– vzdělaný člověk, stal se děkanem Svatovické kapituly (= soubor kněží při význačném arcibiskupském nebo biskupském kostele) (církevní hodnostář vedoucí děkanství; každé biskupství se dělí na děkanství z lat. deka = 10, většinou 10 farností)
– navštívil Uhry, Německo, Itálii
– ovlivněn antickými autory
– žena Božetěcha
čerpal:
1) bájné vypravování starců – bájné pověsti
O příchodu kmene Čechů, O Krokovi a jeho dcerách, O Přemyslu Oráči O dívčí válce
2) hodnověrné vypravování svědků – písemné prameny
3) to, co si sám zažil
- záměrně zamlčuje zmínky o Staroslověnské vzdělanosti u nás jako věrný představitel latinské církve u nás
- vynikající vypravěč, kronika měla být zábavná, zábavnosti mnohokrát podřídil i historickou přesnost
- řada odboček od souvislého děje např. anekdoty, nebo mravní či filozofické úvahy
- psáno autorským plurálem (1.os. mn.č.)
- přímá řeč, přirovnání, nadsázka (hyperbola), používání velkých písmen, letopočty a názvy kmenů
Kosmovi pokračovatelé
- Kosmova kronika nalezla hodně pokračovatelů, ale žádný z nich se Kosmově dokonalosti nevyrovnal
Kronika neznámého kronikáře
- říká se mu Kanovník vyšehradský
- záznamy od 1126 – 1142
Kanovník Vincentius
- 1140 – 1167
Opat Jarloch
- příběhy z konce 12. stol.
Zbraslavská Kronika
- je z počátku 14. stol.
- původně vznikala jako klášterní kronika z doby Václava III., ale pozdější opat Petr Žitavský ji rozšířil na kroniku celé země
Dvorská lyrika
- středověká milostná poezie
- vznikla na jihu Francie, kde se držely antické tradice proto si tato oblast udržela vysokou kulturní úroveň
- byla to poezie chudých rytířů, kteří chodili od hradu k hradu a přednášeli
- někdy byly doprovázené i zpěvem, doprovázel je potulný poutník – žakéř (loutna), sev. Francie – travéři, jih Francie – trubadúři, Německo-minnensängeři
- láska měla podobu služby, byl to projev poddanství, vždy nešťastná, protože žena už byla provdána
- trubadůři zpívali o krásné, duchaplné, urozené, moudré…ženě
- nikdy nevyjadřovala osobní požitek, jednalo se o lásku k ideálu a službu
Žánry dvorské lyriky:
1) kanzóna
2) pastorela – pastýřská píseň, vystupoval rytíř a pastýřka
3) romance
4) jitřní písně = alba – v 19. stol. Václav Hanka vymyslel nový název – Svítáníčka
- loučení milenců až za svítání