Potřebujete poradit?

Petra Vitinová

Po - Pá:
9:00 - 17:30

Tel: 777 779 226

E-mail: info@euagency.cz

Moderní umělecké směry na přelomu 19. a 20.století

Dosavadní úspěšný rozvoj společnosti umožňoval optimistický pohled na skutečnost. Koncem století však přišla změna -  rychle životní tempo, konkurenční boj, katastrofické představy, chaos a desorientace → růst napětí, neshod a kritické pozornosti ke každodenní realitě, odmítnutí hodnot a ideálů měšťanské společnosti 19. stol. → pesimistický životní pocit, beznaděje

 

Rostl vliv filozofie Artura Schopenhauera, německého filozofa F. Nietzscheho

- obdiv k silnému jedinci, jeho vůli k moci, odmítnutí demokracie, útok na křesťanství

- nový životní pocit souvisí i s vlnou spiritualismu (duchovnost)

 

- odraz v literatuře → proměny směrů, zvl. v poezii (hledání nového uměleckého slohu, cest), vyjádření odporu spisovatelů ke společnosti, její morálce a vkusu

- zdůrazňování svobody jedince (individualismus)

Prosazování nových estetických norem → rozmanitost stylů, směrů, žánrů a různá východiska: idealistické teorie, náboženské představy, radikálně revoluční názory

 

společné rysy:

  • soustředění na vnitřní život člověka, jeho senzibilitu (citovost smyslů a nervů na podněty)
  • právo na osobité vidění světa, pravdivé a nezastřené vyjádření osobních zkušeností, prožitků, nálad bez falešných ohledů, zábran morálky

 

Impresionismus

z lat. impressio = dojem

- malíři – Monat, Renoir, Pegas, sochař Rodin – jasné, čisté barvy; vystižení bezprostředního dojmu, nálady (hra světel a stínů), mozaika barev, neurčité kontury

 

v literatuře

-          sdělení bezprostředního subjektivního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, melancholie, nostalgie)

-          potlačení rozumové účasti na obsahu

-          volné řazení zrakových a sluchových dojmů (melodičnost)

-          v popředí lyrika, zlv. přírodní; lyrizace prózy (uvolnění kompozice, oslabení příběhu, fragmentárnost)

-          Verlaine, v české literatuře Sova, Hlaváček, v próze Šrámek

 

Symbolismus

reakce na realismus, naturalismus i impresionismus

-          vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenování (přenášení významů, vyslovení abstraktní nebo skryté představy, nečekané spojování představ → rozvoj básnické obraznosti)

-          důraz na hudebnost verše

-          podmanivá působivost, snaha vsugerovat pocit

-          volný verš

-          Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Mallarmé, v české Březina, Sova, Hlaváček

 

Dekadence

z franc. décadence = úpadek

 

-          zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem

-          pocity rozkladu a smrti (únik z reálného světa, který básníkům připadal těsný, úzký, nedokonalý, do světa snů, k mystice – víra v nadpřirozený svět, v Boha)

-          úsilí o „čisté umění“ (lartpourlartismus – umění pro umění)

-          Verlaine, Mallarmé, Wilde, v české Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovi

 

Moderní světová literatura

Francie

tzv „prokletí básníci“

ve své době sice nepochopeni (svou tvorbou a životním postojem pobuřovali měšťáckou morálku), ale otevírali cestu nové poezii

- dekadentní a bohémský způsob života

 

Charles Baudelaire (1821 – 1867)

-          básník a překladatel (E. A. Poe), kritik

-          do češtiny poprvé přeložen Vrchlickým

-          protiměšťácký postoj, bohémský život v Paříži

-          milující otec, který zemřel v jeho 5 letech, s otčímem si nerozuměl

-          přestěhoval se do Paříže, za trest jel do Indie, Poe, ženy → inspirační motivy

-          po příjezdu plnoletý → odprostil se od otčíma a dědí majetek

-          proniká víc do bohémského způsobu života, závislost na haši a opiu

Květy zla

Je lyrická sbírka, odsouzena z mravnostních důvodů k pokutě, stáhnuta z prodeje. Je však považována za nejslavnější kniha 19. století. Název titulu je spojení představy krásy a zla (oxymóron).
Kniha provokující otevřenost, pobuřující cynismus → hledá krásu v ošklivosti, dialektika splínu a ideálu, pařížské obrazy, oslava vína a úniku, oblast zvrácenosti a zločinu, vzpoura proti bohu, smrt, žena.
Původním název byl lesbičanky.

Je založena na stavění protikladů:

spokojený život             x           deziluze

krása                           x            hnus, úzkost, nuda

láska                           x             láska prodejná (nakažen syfilis)

žena                            x             prostitutka – Jeane Duvalová

uznání                          x             posměch

forma sonetů
např. Zdechlina – syrový obraz rozkladu a hniloby x závěr: skutečná krása mrtvých lásek; kontrast: život x smrt; krása je v pravdě (vliv klasicismu)
Co povíš dnes večer – intimní zpověď, čistá lyrika; pocity smutku, samoty x tuha po kráse a plném životě
Ó, já tě zbožňuji – zoufalství, milostná zklamání x uctívání krásy; láska x pohrdání; láska přináší radost, ale i zklamání; naturalistická přirovnání
Vztahy – vztah člověka k přírodě = harmonie; bohatá obrazotvornost, fantazie, citovost; v přirovnání – dojmy sluchové, čichové, vizuální, chuťové; forma sonetu
Epigraf na odsouzenou knihu – útok na čtenáře, kteří autora nepochopili; báseň v próze
Koláč – doklad básníkova sociálního cítění

-          Baudelairův přínos

  • hledání harmonie, čistoty x skutečný svět
  • touha po kráse a jejím pravdivém, citlivém (až syrově otřeseném) vyjádření
  • bohatá obrazotvornost, fantazie, lyrismus, vytříbená forma
  • cynismus a otevřenost pobuřuje měšťáky

 

Paul Verlaine (1844 – 1896)

-          představitel symbolismu, bohémský způsob života, toulky Evropou s Rimbaudem

-          za jeho postřelení vězněn

-          vymyslel název „prokletí básníci“

-          vliv na K. Hlaváčka v hudebnosti verše

-          programová báseň Básnické umění

-          formulace principů symbolistické poezie:

  • obsahová neurčitost (nepřímý , volný vztah ke skutečnosti, obraz nemá přímo zachycovat realitu)
  • básnění náznakem a odstínem
  • vnitřní opravdovost, citovost, subjektivita
  • hudebnost
  • představivost a sen
  • vsugerovat čtenáři pocit → nálada okamžiku

Saturské básně (66)

 přeložena mnoha básníky (Holan, Hrubín, Seifert..)
pocity vzbuzené podzimní přírodou → nejistota, beznaděj
smyslové vnímání, odstíny citu
zachycení okamžité nálady, volně řazené představy, náznakovost, symboly
hudebnost (využití dlouhých vokálů, dvojhlásky ou, sykavek), rytmus verše

Galantní slavnosti

Romance beze slov

 

Jean Artur Rimbaud (1854 – 1891)

-          „božský rošťák“ (F. X. Šalda)

-          dokonalé básnické dílo vytvořil ve svých 15- 19 let

-          uveřejněno jen v časopise (soubor Iluminace vydal posmrtně P. Verlaine)

Iluminace

básně v próze
báseň Samohlásky – 16 let- Nezval: Abeceda – zvuk každé samohlásky spojuje s barvou

„ A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek“

Opilý koráb

skladba
asociační princip – člověk ze sebe nechá volně plynou asociační prvky
snová báseň (nikdy neviděl moře) → obrazotvornost, obraz bouřlivé plavby
řetězec metafor, které přecházejí do symbolického vyjádření → symbolický obraz básníka totožného s lodí (pobyt v jeho tvorbě)

Pobyt v pekle

vyšla oficiálně, jediná ke které dal Rimbaud souhlas

-          přínos

  • budován na bezprostředním zážitku a fantazii
  • metafory často kontrastní, barvité
  • propracovaná zvuková stránka verše (zvukomalba)
  • vedle důsledně spisovného jazyka i obraty z periferie
  • kritický vztah k měšťácké společnosti, šokující otevřenost

 

Stephane Mallarmé (1842 – 1898)

-          hudební koncepce poezie; nejen libozvučnost hlásek, ale hudebnost poezie v její podstatě

 

Anglie

Oscar Wilde (1854 – 1900)

-          dramatik, básník, prozaik

-          představitel anglické dekadence

Obraz Doriana Graye

jediný román
jediný cíl života = krása a rozkoš, složitá fantazie)

-          pohádkové sbírky

Šťastný princ a jiné pohádky (např. Slavík a růže)

-          komedie

Ideální manžel

Jak je důležité míti Filipa

 

USA

Walt Whitman (1819 – 1892)

-          průkopník civilismu

-          severoamerický básník, publicista, hlasatel demokracie (b. O sobě zpívám)

Stébla trávy

  • sbírka
  • nový obsah: moderní život, civilizace
  • oslava všedních věcí, přírody, lidské práce, družnosti, člověka
  • rozmanitost světa a života, jeho protiklady
  • snaha vsugerovat představu krásy i radosti → oživit život, dát mu jas a krásu (život je pozemský dar)
  • tematická rozsáhlost, myšlenková hloubka, civilní patos (zvolací věty)
  • → nové pojetí krásy a pravdivosti
  • nová forma : rozbití tradičních forem básně, nová obrazovost; pásmo dojmů a představ → lyrické pásmo (zdánlivě bez logické souvislosti), hudba slov (dlouhé samohlásky, např. b Zpěv radostí, ráznost pochodu), náznaky – symboly, fantazie
  • volné členění básně
  • prozaizace poezie → volný verš = na rozhraní poezie a prózy a prózy (nemá předepsaný počet slabik, přízvuků. nositelem rytmu (intonace), která ztotožňuje verše s významovými celky textu; verš nemusí být nerýmovaný; výskyt přesahu)

 

Německo

Rainer Maria Rilke (1875 – 1926)

-          rodák z Prahy; vývoj od impresionismu, dekadence k hymnickým meditacím (o životě, lásce, utrpení, smrti)

Kniha hodin

Nové básně (b. Závěrečný zpěv)

Sonety Orfeovi

 

Rusko

Alexandr Alexandrovi Blok (1880 – 1921)

-          představitel symbolismu

Verše o krásné dámě

Dvanáct  - poema po říjnové revoluci 1917

 

 

Česká moderna

90. léta 19. stol.

prohloubení krize politické (nedořešen boj za politickou svobodu národa, sociální rozpory) → rozhod kultury a vládnoucí společností, pocity hořkého zklamání a osamocení → program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů

- emigrace, narušení rodových vztahů  → vznik několika uměleckých směrů ve stejné sféře, paralelně vedle sebe

1. Česká moderna

2. anarchističtí buřiči

3. Česká dekadence

4. Katolická moderna

 

- literatura hlavně individuální (odprostit se od vlivů) a vnitřní pravda jedince (myšlenkové uvolnění)

- ostře se vymezilo vůči starší generaci např. Vrchlický - lumírovci , návaznost na Havlíčka  a Nerudu

 

1895Manifest české moderny – názory skupiny lidí (J.S. Machar, A. Sova, O. Březina, V. Mrštík, F.X. Šalda v časopise Rozhledy

 

Antonín Sova (1864 – 1928)

-          představitel české moderny, impresionista a symbolista, básník české krajiny(rodného kraje) - jihočeského

-          sinestézie – poznání všech smyslů, spojuje se vizuální stránka s audiální stránkou

-          sociální cítění a patos aktivního boje, vzdoru

-          mnohotvárnost a tvůrčí proměnlivost

-          patetický verš i píseň

impresionistická přírodní lyrika

Květy intimních nálad

b. U řek – lyrická krajinomalba, básnický impresionismus – zachycení okamžiku, ne objektivní obraz krajiny → do ní promítá své duševní stavy, melancholii a smutek

Z mého kraje

citlivý vztah k rodnému kraji, barevnost, smysl pro odstíny (malířský zrak)
impresionistická vnímavost – detaily přírodních proměn i projev sociálního cítění (chudoba, drsnost krajiny)

Soucit a vzdor

  • výraz revolty, odporu, vzpoury, hudebnost

Zlomená duše

rozpor snu a skutečnosti
pocit, že každá radost musí být vykoupena hořkostí a smutkem, volný verš

symbolistická poezie

Ještě jednou se vrátíme

Vybouřené smutky

 

Karel Hlaváček (1874 – 1898)

-          básník, sám sebe považoval ale za výtvarného umělce, ilustroval knihy

-          zemřel na tuberkulózu

-          představitel české dekadence, skupina autorů  kolem časopisu Moderní revue (též Arnošt procházka, Jiří Karásek ze Lvovic)

-          výstřednost neobvyklost, morbidní témata, orgie, sex. hrátky, satanismus, homosexualita – dekadence

Sokolské sonety

  • 1. sbírka prvotina

Pozdě k ránu

úvodní text: neskutečná krajina, snový pohádkový měsíc, přelom mezi nocí a dnem
přírodní jevy jsou obrazem básníkova nitra
pocit melancholie, zmaru, marnosti

Mstivá kantiléna

vliv P. Verlaine
vzpurné revoltující tóny
symbol odboje – motiv gézů (z nizozemského odboje proti Španělům)

Sodoma
musel přepracovat, rýmovaná poezie, původně byl volný verš