Potřebujete poradit?

Petra Vitinová

Po - Pá:
9:00 - 17:30

Tel: 777 779 226

E-mail: info@euagency.cz

Literatura doby lucemburské a husitské

Čeština přelomu 13. – 14. stol. stále více proniká do literatury.

Alexandreida – skladba neznámého autora, která vznikla na přelomu 13. a  14. stol.. Je to pokus o rytířský epos, vychází z latinských a německých předloh. Oslava Alexandra Velikého (ideál středověkého panovníka a křesťanského rytíře), prochází zeměmi a všude prokazuje své rytířské ctnosti. Dochovaly se fragmenty, pouze 1/3, psáno 8 slabičným veršem, varování před muži = zrádci pánovi cti, sám má jít příkladem každému vojákovi se má odvděčit.

 

Kronika Dalimilova – nejstarší česky psaná veršovaná kronika (přístupnost. obliba)

- autor neznámý, nižší šlechtic (název je omyl z 16. stol. v důsledku kronikáře Václava Hájka z Libočan

- dějiny jsou vylíčeny od potopy světa až do 1314 (nástup Jana Lucemburského na trůn)

- autor hodně čerpal z Kosmase

- velké vlastenectví

- velká oslava Přemyslovského rodu

- autor varuje Jana Lucemburského, že pokud  nebude dobře vládnout českým zemím, bude vyhnán

  

Literatura za doby Karla IV.

 Rozkvět českého státu (jádro světové říše, styky Prahy s kulturní Evropou), vznik pražského arcibiskupství 1344 a založení univerzity 1348. Stavitelské památky jsou ve slohu gotika.

 

literatura latinská:

Vita Carovi (Vlastní životopis Karlova života)

Majestas Karolina (Právnický sborník

          - pomáhali mu při psaní kronikáři Přibík Pulkova z Radenína, Beneš Krabice z Veitmik

 

jinak převažovalo české písemnictví:

 Při vyučování se používalo scholastické metody = hledání důkazu křesťanské víry, nezkoumali se rozumové příčiny (Tomáš Akvinský- největší myslitel té doby)

Studenti tvořili žákovskou poezii – vagantská, a používali tzv. Makaronský verš, každý druhý verš byl napsán v latině

 

legendy:

Vznikají veršované u prozaické, silně beletristický, zábavný žánr

Rozvoj dvou směrů:

  • Výjimečnost, snaha o výlučnost, vyumělkovanost, použití symbolů, přirovnání

Legenda o sv. Kateřině – vypráví o lásce krásné a učené dívky z královského rodu ke Kristu, styl a jazyk jsou velmi složité.

  • Snaha o současnost, zachycení života, o přístupnější styl a jazyk

Legenda o sv. Prokopu – o jeho životě, jako uvědomělého vlastence, projevuje se vztah k chudině

 

Postupně dochází k laicizaci (zesvětštění) literatury a této proces je patrný hlavně ve staročeském dramatu:

Matičkář – 14. stol.

- vyvíjelo se od konce 12. stol.

- zlomek velikonoční hry (latinský překlad)

- námět: 3 Marie jdou pro vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo

- obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků, nechce však útočit proti společenským poměrům, chce pouze pobavit společenstvo

- postavy: mastičkář Postrpalk (vzdělaný , zištný) a pomocník Rubín (lidový, výřečný – vychvaluje léky)

- jazyk je hovorový až vulgární

- marokanismy (střídání lat. a čes. veršů)

 

zábavná próza:

- rytířská epika např.Tristam a Isolda

- Trójanská kronika

-          první tistěná kniha u nás; inkunábule = knihy, které byly vytištěny do r. 1500 asi 50

 

světská lyrika:

milostná píseň např. Dřevo se listem odievá, Závišova píseň – s přírodními motivy

 

sociální satiry:

- kritika ze stanoviska nižších vrstev

Píseň veselé chudiny – o bídě; vtip ironie, žákovská, vagantská poezie

Podkoní a žák – spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe

- ironie a trpkost

- autor se nepřiklání ani k jednomu

- přístupný jazyk a sloh

Hradecký rukopis

- autoři neznámí (i z měšťanstva)

- poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života

  • 1.       Desatero kázanie božie

 

- veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle)

  • 2.       Satiry o řemeslnících a konšelích

 

- autor kritizuje nepoctivost a okrádání, nedostatky v životě společnosti, nepoctivost konšelů

  • 3.       bajka O lišce a džbánu

 

- veršované exemplum (krátké vypravování s poučením)

- Liška chce aby se jí džbán dvořil.. chce se mu pomstít a chce ho utopit ve studni, nakonec se utopí sama

 

- zájmy vyšší šlechty hájil Smil Flaška z Pardubic – Nová rada – alegorická veršovaná skladba, zvířecí alegorie, král lev (Václav IV.) si pozve zvířata, aby mu poradila jak vládnout, radí podle své povahy nebo vlastnosti, které se jim přisuzují

 

odborná próza:

kronika Přibíka Pulkavy z Radenína

slovníky – mistr Klaret

právnické spisy – Ondřej z Dubé

 

filozofická próza:

Tkadleček – okolo roku 1400

- vrchol české umělecké prózy

- napsáno formou sporu z německé předlohy

- spor milého s neštěstím, které mu vzalo jeho milou (nevěra)

  

Literatura předhusitská a husitská

 Konec 14.stol. – pol.15.stol.

Prohloubení rozporů ve společnosti, odpor proti náboženskému úpadku katolické církve → úsilí myslitelů a kazatelů o nápravu (reformu)

Rostoucí zájem o bibli (vzor pro mezilidské vztahy)  → úplný překlad do češtiny

 

mizí:

  • duchovní a rytířská epika (světec a rytíř) = vysoký styl
  • středověké drama
  • světská lyrika

v popředí:

  • satira (kritika nedostatků)
  • duchovní píseň (možnost účasti lidu; má funkci nejen modlitby, ale reaguje na otázky praktického života)
  • traktát (učené pojednání, středověká náboženská úvaha)
  • kronika
  • kázání (působivost živého slova, funkce informační a agitační)

změna:

česká literatura = literatura psaná česky, určena Čechům

převládá prostá forma, srozumitelnost

vrcholí proces :

  • počešťování literatury (čeština i v oblasti teologické a správní)
  • demokratizace (literatura pro lidi)
  • laicizace (zesvětštění, sepětí s dobovými problémy)

 

Předchůdci Husovi:

- většinou kazatelé, usilují o nápravu společnosti na podkladě náboženském(přijímání pod obojí, odpustky, bohatství

 

Matěj z Janova – učenec, latinské spisy

Konrád Waldhauser – kazatel německého patriciátu a univerzitních studentů (pozván Karlem IV.)

Jan Milíč z Kroměříže – český kazatel, nejradikálnější, zřekl se bohatství;největší vliv na chudinu

- centrum kazatelství – Betlémská kaple

 

Tomáš Štítný

- laik (bez teologického vzdělání), zchudlý šlechtic, zeman

- o náboženských otázkách píše česky (pro = lid)

- vliv Milíčův

- Dílo:

sborníky traktátů:

Knížky šestery o obecných věcech křesťanských (o dokonalém životě)

Řeči besední (o základech věrouky)

Řeči sváteční a nedělní (výklad částí evangelia)

         usiloval o zharmonizování společnosti, o nápravu chyb

         význam:

1. klasik české naučné prózy

                                    zpřístupnil nejvyšší soudobou vzdělanost širšímu čtenářstvu

                                    věcné, srozumitelné vyjadřování, dokonalý jazyk

 

 

Literatura období příprav husitského hnutí

 Mistr Jan Hus (asi 1370 – 1415)

- Husinec u Prachatic

- vystudoval Pražskou univerzitu, po studiích byl vysvěcen na kněze, pak rektor univerzity

- kazatel v Kapli Betlémské, ve svých kázáních kritizoval církev, vycházel z názorů Johna Wicliffa (největší reformátor v Evropě)

- ovlivnil Václava IV.vydán Kutnohorský dekret (1409), omezující vliv cizinců na přežské univerzitě

- pro vystoupení proti odpustkům a krtiku církve (bohatství, rozmařilost, mravní zkaženost), pronásledován, dán do klatby, vypovězen z Prahy, kázal pak na Kozím Hrádku a na Karlovci

- na církevním koncilu (sněmu) v Kostnici – vězněn, jako kacíř 6. 7. 1415 upálen

Dílo:

latinsky 

-          pro učence

-          O církvi (De ecclesia) popírá papežovo postavení, hlavou církve je Kristus a příslušníkem jen ten, kdo nemá hřích

-          O pravopise českém (De orthografia bohemia) místo pravopisu spřežkového zavedl diakritický pravopis, nábudeníčko krátké a dlouhé

česky

-          pro lid

-          Výklad Viery, Desatera a Páteře - výklad tří modliteb (víry, desatera, otče náš), úvahy o mravním životě a kritika společnosti, otázky správného života

-          Knížky o svatokupectví – ostrá kritika církve, jejího bohatství, zištnosti, prodávání odpustků; doklady ze současného života

-          Postila – Výklad svatých čtení nedělních - výklad části evangelia formou kázání nebo traktátu, obrací se k posluchačům, ukazuje na úpadek mravů

-          Dcerka – o správném životě žen a dívek, jak správně vychovat křesťanskou dívku

-          Listy z Kostnice – promluvy k čtenářovi (obdoba kázání)

Hus jako mluvčí lidu

  • urychlil vyvrcholení odporu proti církvi
  • odhaloval příčiny společenských nedostatků

 

Jan Želivský – kazatel a mluvčí pražské chudiny

 

 

Literatura v době husitských bojů

 Rozvoj lidového zpěvu – husitské chorály (= jednoduchý sborový zpěv) v Jistebnickém kancionálu (zpěvníku), obsahuje všechny husitské písně, nalezen v Jistebnici u Tábora

  • Ktož jsú boží bojovníci

-          nejen píseň náboženská, ale i vojenská, bojová

-          cíl: povznést sebevědomí, dodat odvahu, statečnost, požadovat kázeň, sjednotit k boji

-          prosté výrazové prostředky, působivý nápěv

  • Povstaň, povstaň, veliké město pražské

-          píseň Prahy s výzvou k boji proti Zikmundovi

- Žižkův vojenský řád – zápis východočeského bratrstva, kázeňský řád s vysokými morálními požadavky, stejnými povinnostmi pro všechny a s tvrdými tresty; přijat na sněmu v Německém Brodě

Vavřinec z Březové

-          Píseň o vítězství u Domažlic (historická báseň, dokument)

-          Husitská kronika (próza latinsky)

Budyšínský rukopis

- soubor husitských skladeb

- autor neznámý (domněnka – Vavřinec z Březové )

- tři veršované polemikové skladby proti Zikmundovi (polemika – spor, vzájemné vyvrácení názorů protivníka)

  • Žaloba Koruny české,
  • Porok (domluva) Koruny české
  • Hádání Prahy s Kutnou horou – psána formou sporu (Praha – krásná žena, K. hora - ošklivá)

 

Literatura doby polipanské

po porážce husitů u Lipan 1434

v popředí literární polemika

 

Petr Chelčický (1390 – 1460)

- zeman z jižních Čech (Chelčic), samouk, kritik společnosti

- osobně poznal Husa, znal dílo Tomáše Štítného

- obhajoval pasivitu („neodporovat zlu násilím“), pokoru, chudobu

- odmítal potřebu vyššího vzdělání i instituci státu

traktát O trojím lidu

-          odsuzuje středověké dělení společnosti na tři stavy (poddané, šlechtu, církev)

traktát O boji duchovním

-          odmítá jakoukoliv válku i spravedlivou, připouští pouze boj s ďáblem

Postila

-          typický sborník kázání

Sieť viery pravé

-          sieť= církev a víra

-          ta má zachraňovat věřící, ale ničí jí hříšníci a kacíři a nejhorší jsou dvě ryby - císař a papež

-          kritika církve, hromadění majetku, touha po spravedlivé společnosti, představa ideální církve

- na základě jeho myšlenek vznikla v roce 1457 Jednota bratrská

-          původně sekta náboženských hloubavců, odmítali vzdělání (chtěli si být rovni) a vojenskou službu

-          pronásledovaná jak katolíky i husity

-          o posun v myšlení Jednoty bratrské se zasloužil až Jan Blahoslav (viz dále)