Potřebujete poradit?

Petra Vitinová

Po - Pá:
9:00 - 17:30

Tel: 777 779 226

E-mail: info@euagency.cz

Česká renesance

Do Čech přichází později, protože zde zuřily reformační boje. Převládá naukový charakter literatury

V rámci historického zařazení - počátky renesance spadají do doby Jagelonců (1471 – Vladislav); vrchol- vláda Habsburků (1526), největší rozkvět za vlády Rudolfa II. – přicházejí umělci a učenci; vzniká nový směr manýrismus – svebytný umělecký styl, který stojí mezi renesancí a barokem, je založen na manýře (manýra = nepřináší nic nového, bezduché opakování stejných lit. principů a témat)

 

Latinští humanisté

 

Jan z Rabštejna

- katolický církevní hodnostář, velký zastánce Jiřího z Poděbrad

 - Dialogus – fiktivní dopis věnovaný italskému právníkovi, kde prezentoval názory 3 různých šlechticů, autor se staví za toho, kdo hájí zájmy státu a hledá cestu ke smíru

 

Bohuslav Hasištenský z Lobkovic

-   šlechtic, cestovatel, známý po celé Evropě

- kritika soudobých poměrů

- Satira ke svatému Václavu

-  O lidské bídě

-  O lakomství

-  ve všech převládá kritický děj

 

Jan Campanus Vodńanský

- rektor na UK

- snaha o reformu, ale ztroskotal → nebyl katolík, nepomohlo mu, ani když potom na víru sám přestoupil

- Bretislav – drama z čekých dějin, latinská školská hra, její provozování bylo zakázán

 

Národní humanisté

 – píšící česky (vzdělaní měšťané)

 

Viktorin Kornel ze Pšehrd

- vysoký dvorský úředník, právník

- napsal významné dílo, kde staví české právo nad latinské právo

- O právech, súdiech i o dskách země české knihy devatery

 

Hynek z Poděbrad

- syn Jiřího z Poděbrad

- velký diplomat, překládal z italštiny, přeložil 11 novel z Dekameronu

- milostná a erotická lyrika – Májový sen ; Veršované o milovníku

 

Václav Hájek z Libočan

- Kronika Česká – 3. nejvýznamnější kronika, začíná praotcem Čechem až do 1526 (Habsburci), zkreslená, nevěrohodná, obliba u čtenáře

 

Daniel Adam z Veleslavína

- nakladatel a tiskař

- zeť Jiřího Melanticha z Aventina

- Kalendář historický – podle výročí zachycuje čeké dějiny

- krásná čeština, veleslavínská, vznešená

 

Cestopisy:

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

- Egypt a Benátky, cestoval jako zralý a bohatý muž

Václav Vratislav z Mitrovic

- v 15 letech se vydává do Turecka jako páže v družině

- zažije okázalé přijetí od sultána, ale potom obvinění ze špionáže a uvězněn

Botanika a lékařství

Tadeáš Hájek z Hájku

- přeložil herbář italského botanika Mathiollyho a doplnil dřevoryty rostlin

Adam Huber Z Ryzenpachu

- lékař, kt. dával hygienické ponaučení

 

Jazykověda

- dochází k dalším překladům Bible

přeložili Beneš Optát + Petr Gzel + Václav Philomates

- napsali také mluvnici

Vavřinec Benedikt z Nedoživer

- gramatika česká

 

Jan Blahoslav (1523 – 1571)

- nejvýznamnější osobnost českého humanismu

- učitel, biskup Jednoty Bratrské, historik

- Filipika proti misomusům (nepřátelům vzdělání) – obhajoba nutnosti vzdělání pro člověka, obrana kultury; filipika = výmluvná řeč s pádnými důkazy

- Gramatika česká

  •  kritika Optátovi mluvnice
  • má dvě části (1. komentáře, 2. 7 knih kapitol, kde se zabývá zajímavými tématy – metafora, přejímání slov z cizích jazyků, věnuje se oslovení – vystupuje proti onikání a prosazuje vykání
  • dále se zabývá frazeologií (nauka, která se zabývá frazéry a idiomy, ustálená soustava prvků, hledá je v Bibli)
  • zavádí pravidla pro přechodníky (jsouce – sloveso), oddělil formu přechodníků pro mužský, ženský a střední rad
  • umělý zásah do jazyka, lidé se začali přechodníků obávat a proto jich ubývá

- Muzika – o hudbě, teoretické dílo, zabývá se sborovým zpěvem ; Šalamounský kancionál – zpěvník písní Jednoty Bratrské

- Bratrský archiv = Acta unita vratům; 12 svazků, posbíral všechny důležité dokumenty a písemnosti týkající se Jednoty Bratrské

- přeložil Nový zákon

- odklad pro překlad celé Bible, která byla přeložena později

→ Bible Kralická

  • překládána mezi 1523 – 1571
  • kolektivní dílo českých bratří v Kralicích na Moravě
  • unikátní překlad, znalci latiny, řečtiny a hebrejštiny
  • použité řeči se začalo říkat „kraličtina“ – vzor spisovné češtiny