Potřebujete poradit?

Petra Vitinová

Po - Pá:
9:00 - 17:30

Tel: 777 779 226

E-mail: info@euagency.cz

Baroko a doba pobělohorská

17. století je období válek (30letá válka) a nejistot.

Vývoj v Evropě byl nerovnoměrný, proto pocity marnosti, pomíjivosti pozemského světa, růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka.

hlavní znaky:

  • nedůvěra v rozum, absolutizace víry
  • odvrat od přírody, člověk se zavírá do vlastního nitra
  • mysticismus, duchovnost (pravda je člověku zjevena)
  • pocit bezmocnosti, utrpení, bolesti
  • monumentalita – snaha člověka ohromit, důraz na citovost až exaltovanost, vnitřní napětí, patos (přehnaná nadsázka)
  • zásada kontrastu → dramatičnost (např. krutý ďábel x milostivý bůh, zlo x dobro, chudoba člověka x nádhera chrámů, hrůzy válek x nadpozemský ráj)

 

v architektuře:

  • kostely, chrámy, měšťanské domy (štíty)
  • křivky, vlnění, oblouky, kopule (místo pravoúhlých tvarů)
  • mohutnost, velkolepost staveb, vynikající akustika
  • vnitřní výzdoba – obrazy v zlacených rámech, mramor, přemíra ozdob, sochy; morové sloupy na náměstí
  • Kryštof a Kilián Dienzenhoferové (Loreta, chrám sv. Mikuláše) Jan Santini

 

v sochařství:

  • sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, křečovitost, patetická gesta
  • Matyáš Braun (sochy neřestí a ctností na Kuksu), Ferdinand Maxmilián Brokoff

 

v malířství:

  • šerosvit (kontrast světla a stínu)
  • vlámský malíř Rubens, holandský Rembrant, v Čechách Karel Škréta (portréty), Petr Brandl (oltáře)

 

v hudbě:

  •  varhanní hra, fuga, opera
  • J. S. Bach, G. F. Händel, J. V. Stamic, J. Mysliveček

 

v literatuře:

  • aktualizace typických středověkých žánrů
  • legenda, duchovní píseň, traktát, reflexní lyrika
  • využití obrazovosti, alegorie symbolů

 

Evropské baroko

Itálie

Toquato Tasco (1544 – 1595)

-          dvorský básník italských knížat

Osvobozený Jeruzalém – nábožensko – hrdinská epopej, téma křížové výpravy

 

Anglie

John Milton (1608 – 1674)

-          básník

Ztracený ráj – duchovní epos na biblické téma (o Adamovi a Evě, o prvotním hříchu)

 

Španělsko

Pedro Calderón se la Barca (1600 – 1681)

-          dramatik, autor filozofických a symbolických her

-          náboženská témata, 1. místo téma cti

Život je sen

 

Německo

Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (1621 – 1676)

Dobrodružný Simplicius Simplicissimus – obraz hrůz 30leté války z pohledu prosťáčka

                                                                  - naturalistické líčení války

Andrea Gryphius (1616 – 1664)

-          převaha motivů hrůz ze smrti, zániku

 

 

Česká pobělohorská literatura

po porážce na Bílé hoře 1620:

- potrestání účastníci odboje, konfiskace majetku, nucený exil

- hospodářský rozvrat → utužení nevolnictví

- rekatolizace, germanizace

 

Emigrantská literatura (nekatolická inteligence)

 

Jan Ámos Komenský (1592 – 1670)

-          rodiště není jednoznačné, uvádí se Koma, Nivnice, Uherský Brod

-          studoval na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici

-          studoval i na zahraničních univerzitách (Německo – Heiborn a Heidelberg), po návratu se stal učitelem ve Fulneku, pak v Přerově

-          poslední biskup jednoty bratrské

-          oženil se až ve 26 letech – nejšťastnější období života

-          po Bílé hoře se musel skrývat až do r. 1628, kdy odchází do polského Lešna

-          pobyt v Lešně přerušily zahraniční cesty → Anglie (aby založil akademii věd) → Švédska (učebnice pro školy) → Uhry (reforma školství)

-          v roce 1654 při požáru přišel o všechen svůj majetek, shořely materiály ke slovníku Poklad jazyka čekého

-          1656 usadil se v Holansku (Amsterodam), kde také zemřel

-          pohřben v Naardenu

Díla:    

a)      filozofická

Labyrint světa a ráj srdce           

-          satirická alegorie světa (jako města) s postavou poutníka – vzdělanec (= autor)

-          přidávají se  k němu Vševěd Všudybud (zvědavost) a Mámení (alegorie zvyku přímat názory)

-          Mámení mu nasadí na noc brýle (vše má vidět růžově), ten si je však posazuje tak, aby neviděl skrz

-          prohlížení všechny stavy a zaměstnání → realistický obraz doby, smýšlení a lidí

-          archaismy, germanismy

-          používal humanistické periody (sáhodlouhé souvětí …….předvětí…;…závětí…na konci sloveso

-          nachází všude jen samou lež, násilí, pokrytectví, lakomství, lidé zaslepeni bohatstvím, nevnímají skutečné hodnoty světa, ovládá je snaha po snadném zisku → ostrá kritika tehdejší společnostivize bloudícího lidstva, snaží se uprchnout

-          autor dospěje k závěru, že vše pozemské je marné, z jeho nitra se ozva hlas: „Navrať se odkud si přišel, do domu srdce svého a zavři za sebou dveře.“

-          je nutné se vrátit ke Kristu, bohu, stav tichého rozjímání, meditovat

-          dílo stojí na pomezí renesance a baroka: renesance – obraz samostatně myslícího člověka, který si nenechá nic nabalamutit; baroko – víra v boha, jediná jistota je bůh

alegorie – využívá přeneseného významu v rámci celého díla; děj má doslovný a zároveň přenesený význam

 

Kšaft umírající matky jednoty bratrské

-          kšaft = závěť

-          napsána po uzavření vestfálského míru

-          lid musí vyznávat takovou víru jako panovník

-          pohřbil zde naděje, že by se někdy mohl vrátit do vlasti

-          „Věřím i já Bohu, že po přejití vichřic hněvu, …vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó lide český!“

Listové do nebe

-          forma dopisů, adresované Kristu, kde se zamýšlí nad situací chudých

Truchlivý

-          rozmlouvá tady spolu Kristus, truchlivý, Rozum a Víra

-          zamýšlí se nad tím, jak spolu souvisí rozum a víra

Hlubina bezpečnosti

-          přirovnává svět k točícímu kolu, kt. má svůj střed – Bůh

-          čím více se člověk vzdaluje od středu, tím více podléhá neklidu a víření

 

b)      pansofická

= vševěda, měla shrnout veškeré vědění v jednu soustavu

 

Plán vševědy

-          ústřední myšlenkou je zvýšení vzdělanosti mezi lidmi povede k míru

Angelus pacis = Anděl míru

-          snahy o vzájemné porozumění, o věčný mír

 

c)       pedagogická

- je nazýván učitelem národů

 

Didaktika magma (Velká didaktika)

-          přeložena do všech jazyků

-          škola se má stát dílnou lidskosti

-          vzdělání 4 stupně po 6 letech

1. škola mateřská (v rodině, vychová matka, chůva, klade důraz na estetiku)

2. povinná výuka v národním jazyce (škola v každé obci, klade důraz na historii a přírodopis)

3. latinská (např. gymnasium, ve větších městech, vědění vyššího stupně do 18 let)

4. vysoká škola (do 24 let a pak má člověk 2 roky cestovat a poznávat)

-          didaktika se zabývá tím, jak správně učit

- zásady:

  • učit se mají chudí, bohatí, děvčata i chlapci
  • opakování je matka moudrosti
  • učit je nutno v mládí
  • „starý pes k řetězu nepůjde“
  • bez píle je i nadání zbytečné
  • netrestat tělesně
  • je nutné se učit v mateřštině
  • učitel má být vzorem
  • důležité je, aby učitel uváděl příklady
  • je třeba se ptát – zda se žák naučil, zda to pochopil, zda to umí používat v praxi
  • aby každý žák byl současně učitelem
  • vzdělání má být zdarma

 

Didaktika česká

-          zkrácená forma  Didaktiky Magmy

Informatorium školy mateřské

-          zabývá se výchovou dětí do 6 let

Brána jazyků otevřená

-          malá encyklopedie, ilustrovaná

-          abecedně seřazení pojmů a vysvětlení

Schola ludus

-          Škola hrou – latinské školské hry pro žáky, ilustrované

Orbis pictus

-          Svět v obrazech

-          4-jazyčný slovník(německo, latinsko, česko, maďarský) + ilustrace

 

Domácí literatura

Oficiální (katolický) proud

 

Svatováclavská bible

-          náhražka původní Bible Kralické (protestantská)

 

Bohuslav Balbín (1621 – 1688)

-          jezuita, ovšem kritizoval pokatoličťování

-          s poměry v zemi nespokojen, kritizoval

-          stal se součástí proti Habsburské opozice, svými představenými pronásledován i vězněn (domácí vězení)

-          Bohemia docta = učené Čechy- psáno latinsky, odborná práce o českých kulturních dějinách

-          Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého (Balbínova obrana)-zdůrazňuje právo národa na vlastní jazyk, vychází až po 100 letech na počátku národního obrození měla velký význam

-          psal životopisy slavných, o poutních místech, spis o zvelebení řečnictví → dával rady, jak véstpůsobivě řeč

 

Tomáš Pešína z Čechorodu

-          Moravopis – zabýval se dějinami Moravy

 

Václav Jan Rosa

-          Čechořečnost – mluvnice, pád – místo casus, vymyslel slovo příslovce (místo adverbia)

-          Discursus Lypirona – milostná poezie, „alamodová poezie“ – barokní podoba mil. poezie, podle franc. Ala mode – vyšší vrstvy napodobovali během 30leté války účesy, chování, konverzaci podle vyšší francouzské společnosti- nepřirozené vyjadřování, nadměrmé užívání románských slov, láska chápana jako nemoc, utrpení

 

Bedřich Briedel (1619 – 1680)

-          poema Co Bůh? Člověk?- projevuje se nadřazenost boha, patetická úvaha o nicotnosti člověka a velikosti boha; kontrasty, přirovnání, metafory, hyperbola (nadsázka), řečnické otázky

 

Adam Michna z Otradovic (1600 – 1676)

-          koledy (Chtíc, aby spal), ukolébavky (Hajej, můj andílku), milostné písně

-          Loutna Česká

-          Česká mariánská muzika

-          Česká svatonoční muzika

 

Cenzura nekatolických knih je spojena s jezuitou Antonínem Koniášem, autorem soupisu zakázaných knih.

 

 

Lidová a pololidová slovesnost

 

lidová – na vesnici, vesnické prostředí, obraz životních zkušeností lidu, pověsti, pohádky, písně balady, hry se zpěvy

pololidová – byla literatura měšťanů

 

Politická situace v zemi:

- po skončení 30leté války z původního obyvatelstva zbyla pouze ¼

- mnohá panství zůstala opuštěná a prázdná, byla později obsazena přistěhovalci – věrnými katolíky

- noví majitelé se chovali k poddaným velice krutě – sloužit, trestali těleně, platit za povolení k sňatku, nakupovat drahé panské výrobky, děti museli dávat na zámek

Velké selské povstání v r. 1680

 

Václav František Kocmánek

-          Lamentario rusticana = Selská lamentace- líčí různé mučení od pánů nebo vojáků, nemoci, bída, hlad; jednotlivé sloky končí částmi motliteb (otče náš, Zdráva, Věřím, Desatero) → vznikly selské otčenáše

-          7 Interludií – interludium = fraška z lidového života, života pro drobné měšťanstvo, často výsměch sedlákovi, nevybíravá kritika s vulgarismy

Kramářská píseň

- témata- nevěra, milostné skandály, vraždy, povodně, požáry

- na jarmarcích zpívali potulní kramáři za doprovodu flašinetu a k tomu ukazovali ještě obrázky

 

Písmařské paměti

- kroniky

- František Jan Vavák – zaznamenávaly ohlasy dobových událostí

 

Pověsti

- polovina vymyšlena, jádro pravdivé

národní např Praotec Čech, hrdinské O Žižkovi, rodové Bílá Paní, místní O páva

 

Pohádky- touha po spravedlnosti

 

Lidová píseň

- o životě lidu, tradicích, sociální útlak

- Osiřelo dítě; Stojí hruška v širém poli